Chráněné dílny a chráněná pracoviště

Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou pracoviště zřízená ať už právnickou osobou nebo fyzickou osobou, ve kterých pracuje alespoň 50% občanů se zdravotním postižením. Zřízení takových pracovišť má sloužit především občanům se zdravotním postižením, kteří nejsou schopni najít si zaměstnání na otevřeném trhu práce.

Považují se za ně i pracovní místa, na kterých se občané se zdravotním postižením zaškolují a v nichž jsou pracovní podmínky přizpůsobeny jejich zdravotnímu stavu. Vhodné místo pro práci může být zřízeno i v domácnosti zaměstnance se zdravotním postižením. Postavení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště však přizná úřad práce a sociálních věcí pouze na základě kladného posudku orgánu na ochranu zdraví. Za chráněnou dílnu nebo chráněné pracoviště se považuje i výrobní družstvo invalidů, za předpokladu, že v něm pracuje nejméně 50% občanů se zdravotním postižením.

V chráněné dílně nebo chráněném pracovišti mohou pracovat i občané, kterým se poskytuje získání odborných dovedností nebo příprava na pracovní uplatnění, tzv.. odborná praxe, jakož i zaměstnanci, kteří pro ohrožení zdraví nejsou dočasně způsobilí vykonávat dosavadní zaměstnání, pokud pro ně zaměstnavatel nemá jiné vhodné zaměstnání.

Úřad práce a sociálních věcí přiznává postavení chráněné dílny nebo chráněného pracoviště na dobu neurčitou.

Na zřízení chráněné dílny a chráněného pracoviště stát přispívá různými příspěvky. Příspěvky poskytuje příslušný úřad práce a sociálních věcí, v jehož územním obvodu se zřízená chráněná dílna nebo chráněné pracoviště nachází.

Úřad poskytuje tyto příspěvky:
  • příspěvek na zřízení chráněné dílny či pracoviště,
  • příspěvek na obnovu nebo technické zhodnocení hmotného majetku chráněné dílny nebo chráněného pracoviště,
  • příspěvek na úhradu provozních nákladů chráněné dílny nebo chráněného pracoviště a na úhradu nákladů na dopravu zaměstnanců.